Stavba nové střechy od A do Z: návrh, krov, vrstvy a krytina

1. Návrh střechy

Na začátku je projekt. Tvar střechy (sedlová, valbová, pultová, plochá), sklon a krytina spolu úzce souvisejí:

• Sklon a krytina – každá krytina má výrobcem stanovený bezpečný sklon. U tašek se obvykle pohybuje kolem 22° a více, plechové krytiny na stojatou drážku zvládnou i velmi nízké sklony. Pokud je střecha mírnější než bezpečný sklon, musí být pod krytinou těsnější pojistná hydroizolace.
• Statika – rozměry krovu určí statik podle zatížení sněhem a větrem v dané lokalitě (Eurokódy ČSN EN 1991) a podle hmotnosti krytiny. Pálené a betonové tašky jsou několikanásobně těžší než plech.
• Využití podkroví – obytné podkroví potřebuje zateplenou skladbu, střešní okna nebo vikýře a odpovídající světlou výšku.

Pravidla pro navrhování střech shrnují normy řady ČSN 73 1901 a technická pravidla Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů ČR.

2. Krov

Krov je nosná kostra střechy. Nejčastěji se staví vaznicový krov z hraněného řeziva nebo se použijí továrně vyráběné příhradové vazníky. Rozdíly vysvětluje článek Vazníkový, nebo vaznicový krov?.

• Na obvodovém zdivu je železobetonový věnec, do kterého se závitovými tyčemi nebo kotvami ukotví pozednice.
• Krokve se osazují na pozednici a vaznice ve vzdálenosti podle projektu, spoje se zajišťují tesařskými spoji a kovovými spojovacími prostředky.
• Používá se vysušené konstrukční řezivo odpovídající pevnostní třídy, ošetřené proti dřevokaznému hmyzu a houbám.
• Hotový krov se kontroluje na rovinatost – každá odchylka se později projeví na krytině.

3. Pojistná hydroizolace

Na krokve nebo na bednění se pokládá pojistná hydroizolace – nejčastěji difuzně propustná fólie. Zachytí vodu, která pronikne pod krytinu při dešti hnaném větrem nebo navátém sněhu, a odvede ji do okapu. Pokládá se od okapu k hřebeni s přesahy podle výrobce, u okapu se svádí na okapní plech. Typ fólie a provedení spojů určuje sklon střechy a požadovaná třída těsnosti.

4. Kontralatě a latě

Kontralatě se kladou ve směru krokví a vytvářejí větranou mezeru mezi fólií a krytinou. Na ně se přibíjejí latě, jejichž vzdálenost se rozměřuje přesně podle krycí délky konkrétní krytiny. Podrobnosti v článku Laťování střechy a pojistná hydroizolace.

5. Zateplení

Pokud bude podkroví obytné, střecha se zateplí – mezi a pod krokve, nebo nad krokve. Izolace musí přiléhat bez mezer a nesmí být stlačená. Na vnitřní straně je nutná souvislá parozábrana nebo parobrzda s přelepenými spoji. Doporučenou tloušťku a skladbu určí tepelně technický výpočet podle normy ČSN 73 0540-2. Více v článku Zateplení střechy.

6. Pokládka krytiny

• Krytina se pokládá podle technických pravidel výrobce, obvykle od okapu k hřebeni.
• Počet příchytek se určuje podle sklonu a větrné oblasti, u plechů se dodržuje předepsané kotvení a dilatace.
• Hřeben a nároží se kladou nasucho na větrací pás – ne do malty.
• Větrací, okrajové a prostupové prvky jsou součástí systému krytiny.

7. Klempířské práce a doplňky

Oplechování komínů, úžlabí, štítů a okapové hrany rozhoduje o těsnosti střechy. Následují okapy a svody, sněhové zachytávače, střešní okna, výlezy a bezpečnostní háky pro budoucí údržbu.

8. Kontrola a předání

Na závěr se zkontrolují všechny detaily, uklidí se staveniště a sepíše se předávací protokol. Užitečné je převzít fotodokumentaci skrytých vrstev a technické listy materiálů. Kontrolní seznam najdete v článku Předání nové střechy.

Bezpečnost

Stavba střechy je práce ve výškách. Podle nařízení vlády č. 362/2005 Sb. musí být zajištěna ochrana proti pádu – lešením, záchytnými konstrukcemi nebo osobním jištěním. Stavbu střechy svépomocí bez zkušeností nedoporučujeme: chyby v krovu nebo ve vrstvách pod krytinou se projeví až po letech a jejich oprava je drahá.

Časté otázky