Otevřít schéma ve větší velikosti ↗Proč se ve střeše hromadí vlhkost
Vzduch v interiéru obsahuje vodní páru – z vaření, sprchování, praní i dýchání. V zimě se pára snaží projít konstrukcí ven, do chladnějšího prostředí. Pokud se cestou ochladí pod rosný bod, kondenzuje na vodu. Ve střeše k tomu dochází hlavně dvěma způsoby:
- difuzí – pomalým prostupem páry materiály,
- prouděním vzduchu (konvekcí) – netěsnostmi v parozábraně, kolem prostupů, zásuvek a stropních světel. Tímto způsobem se do konstrukce dostane mnohonásobně víc vlhkosti než difuzí.
Proto je vzduchotěsnost parotěsné vrstvy stejně důležitá jako její materiál.
Jak vypadá správná skladba šikmé střechy
Obvyklá skladba zateplené šikmé střechy (od exteriéru):
- krytina,
- latě,
- kontralatě vytvářející větranou mezeru,
- pojistná hydroizolace – difuzně propustná fólie,
- tepelná izolace mezi krokvemi,
- tepelná izolace pod krokvemi (omezuje tepelné mosty přes krokve),
- parozábrana nebo parobrzda s těsně slepenými spoji,
- instalační mezera pro elektroinstalace,
- sádrokartonový nebo jiný podhled.
Schéma najdete na obrázku u článku. Princip je jednoduchý: na vnitřní straně co nejtěsněji, směrem ven čím dál otevřeněji, aby vlhkost, která se do konstrukce přece jen dostane, mohla odejít.
Požadavky na tepelnou izolaci
Norma ČSN 73 0540-2 stanovuje pro střechy (ploché a šikmé se sklonem do 45°) požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla U = 0,24 W/(m²·K) a doporučenou hodnotu 0,16 W/(m²·K). Pro pasivní domy se doporučují hodnoty ještě nižší. Konkrétní tloušťka izolace závisí na materiálu, podílu dřeva (krokví) a skladbě – proto se navrhuje výpočtem, ne odhadem.
Varianty zateplení
| Varianta | Výhody | Na co pozor |
|---|---|---|
| Mezi a pod krokvemi | běžné řešení při rekonstrukci zevnitř, omezení tepelných mostů | pečlivé provedení parozábrany, ztráta výšky podkroví |
| Nad krokvemi (nadkrokevní izolace) | souvislá izolace bez mostů, viditelné krokve v interiéru | výměna krytiny nutná, zvýšení střechy, řešení okrajů a štítů |
| Kombinace nad a mezi krokvemi | velmi dobré tepelné parametry | návrh poměru izolací, aby nekondenzovalo |
| Zateplení stropu pod nevytápěnou půdou | levné a účinné, pokud se půda nevyužívá | zachovat větrání půdy, vzduchotěsný strop |
Nejčastější chyby
- Netěsná parozábrana – nepřelepené spoje, protržení při montáži, neutěsněné prostupy kabelů a trubek.
- Chybějící napojení na zdivo – parozábrana končí volně u štítu nebo pozednice místo vzduchotěsného napojení páskou nebo tmelem.
- Bodová svítidla v podhledu – prořezaná parozábrana bez instalační mezery.
- Izolace vyplněná až k fólii bez větrané mezery u starších fólií, které nejsou difuzně otevřené.
- Nedokonale vyplněná izolace – mezery u krokví, stlačená nebo zkrácená izolace.
- Chybějící přívod nebo odvod vzduchu do větrané mezery (zakryté podbití, hřeben do malty).
- Ponechaná stará nevhodná fólie pod novou skladbou bez posouzení.
Zateplení při výměně krytiny, nebo zevnitř?
Pokud se zároveň mění krytina, je ideální chvíle pro novou pojistnou hydroizolaci a případně nadkrokevní zateplení. Pokud krytina vydrží, lze zateplovat zevnitř – je ale nutné ověřit, že stávající pojistná hydroizolace je difuzně propustná a nad ní je funkční větraná mezera. Jinak hrozí, že se vlhkost zachytí pod starou fólií.
Kdy je potřeba projekt
U obytného podkroví a zásadních změn skladby doporučujeme tepelně technické posouzení. Výpočet ověří součinitel prostupu tepla, riziko kondenzace a roční bilanci vlhkosti v konstrukci. Je také podkladem pro dotaci.
Dotace
Zateplení střechy nebo stropu pod půdou může být podpořeno z programu Nová zelená úsporám. Podmínky, formy podpory (dotace, zvýhodněný úvěr) a požadavky na odborný posudek se mění – ověřte je ještě před zahájením prací.
Související články: Parozábrana, parobrzda a pojistná hydroizolace, Laťování a pojistná hydroizolace, Střešní okna: napojení a izolace.
Časté otázky
Jak poznám, že mám v podkroví kondenzaci?
Typické jsou kapky nebo námraza na spodní straně pojistné fólie, vlhká izolace bez souvislosti s deštěm, plíseň v rozích podkroví a rosení střešních oken v zimě.
Stačí parobrzda místo parozábrany?
Záleží na skladbě. Parobrzda propouští malé množství páry a umožňuje vysychání; je vhodná u difuzně otevřených skladeb. Rozhodnutí by mělo vycházet z výpočtu.
Jakou izolaci zvolit – minerální vlnu, nebo dřevovláknité desky?
Obojí je běžné. Minerální vlna je cenově dostupná a nehořlavá. Dřevovláknité desky lépe akumulují teplo a pomáhají proti letnímu přehřívání podkroví. Volba závisí na skladbě a požadavcích.